Oblečení, boty, mobilní telefony, domácí spotřebiče atd. jsou dnes téměř výhradně vyráběny na asijském kontinentu. Automobily zatím stále představují výkladní skříň Evropy. S přijetím tzv. Zelené dohody Evropskou Unií a s tím spojeným postupným utlumováním výroby aut se spalovacími motory a jejich náhradou za elektromobily se zdá, že tato výhoda se bude opět přesouvat do Asie. Co nasvědčuje podobnému scénáři? A jaké cesty z toho vedou ven?
Od 90. let 20. století jsme byli svědky výrazného úpadku textilního a obuvního průmyslu v Evropě. Světově proslulé evropské značky postupně přesunuly výrobu svých produktů na asijský kontinent, kde se výrobní náklady pohybovaly výrazně níže než v Evropě. Značky, které neměly tolik štěstí postupně nahradilo zboží konkurence s asijským původem. Ani v Česku tomu nebylo jinak a výraznému propadu či v mnoha případech až krachu se nevyhnuly ani významné české společnosti jako např. OP Prostějov nebo Mileta Hořice. Důvodem byla náhlá a neregulovaná globalizace evropského trhu po skončení studené války. Přístup podniků k finančním zdrojům byl z důvodu změn vlastnictví značně ztížený a adaptace na nový druh hospodářství nebyla dostatečně rychlá.
V rámci spotřební elektroniky byl vývoj odlišný vzhledem k tomu, že se nejednalo o léta etablované odvětví, nýbrž v podstatě zcela novou disciplínu. V podstatě od vzniku mobilních telefonů v 90. letech 20. století byla největším světovým výrobcem finská společnost Nokia. Necelých 20 let na to, však značku z první příčky žebříčku sesadil jihokorejský konkurent Samsung Electronics. S ohlédnutím dnes můžeme konstatovat, že společnost tehdy zaspala dobu v nástupu chytrých telefonů. Kdo ale nezaspal byla jihokorejská společnost Samsung a americká společnost Apple. A dlouho na sebe nenechala čekat ani čínská společnost Huawei, která svým konkurentům velmi rychle dokázala, že přestože je mladší věkem, rozhodně je s ní třeba počítat. A asijští konkurenti tak evropské značky časem z trhu úplně vytlačili.
Počátky automobilové dopravy jsou pevně spjaty s Evropou. Tedy automobilová doprava založená na principu spalovacího motoru. Když v roce 2019 Evropská komise přijala Zelenou dohodu pro Evropu, jehož součástí byl i úplný zákaz aut se spalovacími motory v Evropě od roku 2035, vzbudilo toto rozhodnutí vlnu debat. Tento krok postupně vedl ke zvýšení tlaku na vývoj v rámci elektromobility. Některá z největších evropských měst brzy na to přijala opatření zákazu vjezdu aut se spalovacími motory do jejich centra. A automobilky postupně zvyšovaly úsilí směrem k odstartování nové produkce elektro aut. Již v té době však končily největší zakázky na výrobu baterií v Asii, konkrétně v Číně. Ta byla a zároveň je největší světovým trhem pro prodej aut. Přitahovala tedy zájem všech světových automobilek nejen z pohledu alternativy levné výrobní lokace, ale zároveň také z obchodní perspektivy.
To, že Čína vyrostla do dnešních dní v oblasti výroby automobilů v právoplatného konkurenta evropských výrobců aut, dokazuje automobilový veletrh IAA, který se konal počátkem září v Mnichově. Počet zastoupení čínských výrobců se oproti předešlé akci, konané před dvěma lety, takřka zdvojnásobil. Co se týče elektromobility, dá se konstatovat, že zde drží Čína patronát. Dle analytika Ferdinanda Dudehöffera, nabude aktuálně největší výrobce elektromobilů čínský koncern BYD za 15 let podobného významu jako dnes např. Toyota nebo Volkswagen. Dále dodal, že je třeba tohoto, do nedávna neznámého, konkurenta brát opravdu vážně neboť ten oznámil, že se nově zaměří také na export. Jistou překážkou, by dle analytika Pacheco, pro Číňany mohla být roztříštěnost evropského trhu založená na rozdílných specificích každé země. Jedním dechem ale dodává, že schopnost velmi rychlé adaptace dovede čínské výrobce jistě k úspěchu.
V rámci elektromobility má dnes Čína náskok. Když připočteme dostatek zdrojů, levnou pracovní sílu, levnou energii a vnitřní podporu čínského státu, zdá se, že je automobilové prvenství Evropy nenávratně pryč. Ovšem právě vnitřní podpora Číny se stala velkým tématem pro Evropskou komisi. Ta v polovině září oznámila, že se bude zabývat nízkou cenou elektromobilů právě v kontextu se státními dotacemi Číny, neboť se domnívá, že právě díky nim je Čína schopna udržet ceny elektromobilů tak nízko. Na vyjádření okamžitě reagovala Čína s varováním, že tento krok bude mít negativní vliv na vzájemné hospodářské a obchodní vztahy. Zavedení sankčních cel se tak nejeví jako nejlepší varianta vzhledem k tomu, že je Čína zároveň největším obchodním partnerem evropského bloku.
Zdá se tak, že cesta k prvenství vede možná úplně jinak. Dá-li se tomu ještě říkat prvenství. Vedle elektromobility se objevují zprávy o vývoji směrem k vodíkovému pohodu. V rámci evropské unie se aktuálně mohutně investuje do vodíku vyrobeného z obnovitelných zdrojů než ve Spojených státech a Číně dohromady. Další cestou může být částečné nahrazení automobilové dopravy veřejnou dopravou. Sněmovna v České republice pátek 3.11.2023 schválila novelu liniového zákona, který má za cíl zrychlit výstavbu liniových staveb. V jedné řadě tak jde o urychlení výstavby elektro infrastruktury, která opět vede k elektromobilitě. Na druhé straně ovšem také např. k urychlení modernizace železniční sítě, která je v naší republice od dob habsburské monarchie takřka netknutá. Prvenství v rámci elektromobility Evropa již pravděpodobně nedožene. Elektromobilita ale dle mého názoru nahradí jen část automobilové dopravy a zcela určitě není poslední z cest. Jak velkou částí elektromobilita bude, to věřím stále může ještě Evropa ovlivnit.
Radka Sklenářová, ALFUN a.s.
Zdroje:
Oblečení, boty, mobilní telefony, domácí spotřebiče atd. jsou dnes téměř výhradně vyráběny na asijském kontinentu. Automobily zatím stále představují výkladní skříň Evropy. S přijetím tzv. Zelené dohody Evropskou Unií a s tím spojeným postupným utlumováním výroby aut se spalovacími motory a jejich náhradou za elektromobily se zdá, že tato výhoda se bude opět přesouvat do Asie. Co nasvědčuje podobnému scénáři? A jaké cesty z toho vedou ven?
Od 90. let 20. století jsme byli svědky výrazného úpadku textilního a obuvního průmyslu v Evropě. Světově proslulé evropské značky postupně přesunuly výrobu svých produktů na asijský kontinent, kde se výrobní náklady pohybovaly výrazně níže než v Evropě. Značky, které neměly tolik štěstí postupně nahradilo zboží konkurence s asijským původem. Ani v Česku tomu nebylo jinak a výraznému propadu či v mnoha případech až krachu se nevyhnuly ani významné české společnosti jako např. OP Prostějov nebo Mileta Hořice. Důvodem byla náhlá a neregulovaná globalizace evropského trhu po skončení studené války. Přístup podniků k finančním zdrojům byl z důvodu změn vlastnictví značně ztížený a adaptace na nový druh hospodářství nebyla dostatečně rychlá.
V rámci spotřební elektroniky byl vývoj odlišný vzhledem k tomu, že se nejednalo o léta etablované odvětví, nýbrž v podstatě zcela novou disciplínu. V podstatě od vzniku mobilních telefonů v 90. letech 20. století byla největším světovým výrobcem finská společnost Nokia. Necelých 20 let na to, však značku z první příčky žebříčku sesadil jihokorejský konkurent Samsung Electronics. S ohlédnutím dnes můžeme konstatovat, že společnost tehdy zaspala dobu v nástupu chytrých telefonů. Kdo ale nezaspal byla jihokorejská společnost Samsung a americká společnost Apple. A dlouho na sebe nenechala čekat ani čínská společnost Huawei, která svým konkurentům velmi rychle dokázala, že přestože je mladší věkem, rozhodně je s ní třeba počítat. A asijští konkurenti tak evropské značky časem z trhu úplně vytlačili.
Počátky automobilové dopravy jsou pevně spjaty s Evropou. Tedy automobilová doprava založená na principu spalovacího motoru. Když v roce 2019 Evropská komise přijala Zelenou dohodu pro Evropu, jehož součástí byl i úplný zákaz aut se spalovacími motory v Evropě od roku 2035, vzbudilo toto rozhodnutí vlnu debat. Tento krok postupně vedl ke zvýšení tlaku na vývoj v rámci elektromobility. Některá z největších evropských měst brzy na to přijala opatření zákazu vjezdu aut se spalovacími motory do jejich centra. A automobilky postupně zvyšovaly úsilí směrem k odstartování nové produkce elektro aut. Již v té době však končily největší zakázky na výrobu baterií v Asii, konkrétně v Číně. Ta byla a zároveň je největší světovým trhem pro prodej aut. Přitahovala tedy zájem všech světových automobilek nejen z pohledu alternativy levné výrobní lokace, ale zároveň také z obchodní perspektivy.
To, že Čína vyrostla do dnešních dní v oblasti výroby automobilů v právoplatného konkurenta evropských výrobců aut, dokazuje automobilový veletrh IAA, který se konal počátkem září v Mnichově. Počet zastoupení čínských výrobců se oproti předešlé akci, konané před dvěma lety, takřka zdvojnásobil. Co se týče elektromobility, dá se konstatovat, že zde drží Čína patronát. Dle analytika Ferdinanda Dudehöffera, nabude aktuálně největší výrobce elektromobilů čínský koncern BYD za 15 let podobného významu jako dnes např. Toyota nebo Volkswagen. Dále dodal, že je třeba tohoto, do nedávna neznámého, konkurenta brát opravdu vážně neboť ten oznámil, že se nově zaměří také na export. Jistou překážkou, by dle analytika Pacheco, pro Číňany mohla být roztříštěnost evropského trhu založená na rozdílných specificích každé země. Jedním dechem ale dodává, že schopnost velmi rychlé adaptace dovede čínské výrobce jistě k úspěchu.
V rámci elektromobility má dnes Čína náskok. Když připočteme dostatek zdrojů, levnou pracovní sílu, levnou energii a vnitřní podporu čínského státu, zdá se, že je automobilové prvenství Evropy nenávratně pryč. Ovšem právě vnitřní podpora Číny se stala velkým tématem pro Evropskou komisi. Ta v polovině září oznámila, že se bude zabývat nízkou cenou elektromobilů právě v kontextu se státními dotacemi Číny, neboť se domnívá, že právě díky nim je Čína schopna udržet ceny elektromobilů tak nízko. Na vyjádření okamžitě reagovala Čína s varováním, že tento krok bude mít negativní vliv na vzájemné hospodářské a obchodní vztahy. Zavedení sankčních cel se tak nejeví jako nejlepší varianta vzhledem k tomu, že je Čína zároveň největším obchodním partnerem evropského bloku.
Zdá se tak, že cesta k prvenství vede možná úplně jinak. Dá-li se tomu ještě říkat prvenství. Vedle elektromobility se objevují zprávy o vývoji směrem k vodíkovému pohodu. V rámci evropské unie se aktuálně mohutně investuje do vodíku vyrobeného z obnovitelných zdrojů než ve Spojených státech a Číně dohromady. Další cestou může být částečné nahrazení automobilové dopravy veřejnou dopravou. Sněmovna v České republice pátek 3.11.2023 schválila novelu liniového zákona, který má za cíl zrychlit výstavbu liniových staveb. V jedné řadě tak jde o urychlení výstavby elektro infrastruktury, která opět vede k elektromobilitě. Na druhé straně ovšem také např. k urychlení modernizace železniční sítě, která je v naší republice od dob habsburské monarchie takřka netknutá. Prvenství v rámci elektromobility Evropa již pravděpodobně nedožene. Elektromobilita ale dle mého názoru nahradí jen část automobilové dopravy a zcela určitě není poslední z cest. Jak velkou částí elektromobilita bude, to věřím stále může ještě Evropa ovlivnit.
Radka Sklenářová, ALFUN a.s.
Zdroje:
